Václav Eddycek Eder posterous

Život je pro mě moc mainstreamová záležitost. Chápu, že většině lidí to vyhovuje, ale mně ne. Problém je v tom, že smrt je zase klišé.

Zápisky z cesty na čtení

L. a její otec, jeho přítelkyně a nadupaná kára / Vary nazdary do Prahy / Absinth a poesie /  Chaos: kdy že to teda vlastně čtu? / Divadlo a pizza / Samotné čtení krákorání, divný pocit, suchý přednes, jako by pořád někdo odcházel / Nikdo neodcházel, dal jsem si Absintha, cola, Ironie / A trochu se to nepovedlo i když vlastně jo / Při cestě zpět L. nemluví, jednosměrka, police, ještě divnější pocit / Doma: absinth, divná nálada, umělecká vyprahlost / Podepsal jsem čtyři autogramy, zažil fajn večer, jen to nebylo tak jak jsem očekával, ale očekávání jsou prostě vždy klamné... Cross se za ty roky co jsem ho neviděl malinko změnil, bylo to plné emocí, ta návštěva tam, díky všem, že jste to nějak přežili... 

     
Click here to download:
zapisky-z-cesty-na-cteni-gthpoCfiymAohedBqEDA.zip (6131 KB)

Filed under  //   A umění od slova měnit   L   moje akce   moje poezie   poezie   prague  

Srpnový svátek hudby, literatury a divadla v Crossu zahájí karlovarský básník Václav Eder

A málem to byl návrat do 19. století. Měl jsem domluvený nový work ale nějak to padlo. Už jsem se skoro musel vystěhovat z bytu (nebylo na nájem) ale nakonec se to vše povedlo. A proč ten návrat do 19. století? Mám nasmlouvané samé autorské čtení a měl jsem přijít o byt, skoro bych byl už vážně umělec, chudý ale přesto tvořící. Ale vše se zas během pár hodin změnilo a krom toho, že teď zas budu mít stálou a dobře placenou práci se toho moc nemění. V úterý 31 srpna od  21:00 zahajuji čtením své poesii jednu úžasnou a rozmanitou akci v Pražském undergroundovém Cross Clubu...

Srpnový svátek hudby, literatury a divadla v Crossu zahájí karlovarský básník Václav Eder, též známý jako Eddy, pásmem své dekadentní poezie. Divadelní část bude patřit hororové grotesce divadelní skupiny Podpultovka. Na své si tentokrát přijdou hlavně milovníci hudby - večer vyvrcholí hned dvěma koncerty, a to rootsové acoustic-reggae skupiny Kulturní Milan z Karlových Varů a skáčkové formace Yellow Cap z Berlína. Vinylovou tečku ve stylu rocksteady, roots reggae, ragga, dancehallu a hip-hopu pak za prázdninovým hudebním přívalem udělá selektor Mr Anděl z Roccaflex Soundu.

Via: http://yettey.cz/page.php?al=hulidi_48

Akce na Facebooku ...

L. měla pravdu, že to vše dobře dopadne. Další čtení budou, hned v říjnu opět Praha, budu zde postupně vše zveřejňovat... 

Filed under  //   A umění od slova měnit   L   moje akce   moje poezie   poezie   prague   Soukromý bar  

Náhodo, nebo si to mám brát osobně?

Že zrovna u mého videa z autorského čtení, youtube nabízí Faithless - Giving Myself Away a poté Vypsaná Fixa - Dezolát. Egh? Dva songy které dost doprovázejí můj život...

Filed under  //   moje poezie   Soukromý bar   youtube  

Vemu je útokem

KNIŽNÍ KLUB | ALBATROS | MLADÁ FRONTA | ARGO | PRÁH

snad dřív než bude pozdě, teda, snad...ale psát už je mi taky za těžko... tak... že to raději více komentovat nebudu, nějakou dobu asi nic, tak.

 

 

Filed under  //   poezie  

Bezvěrci

Bezvěrci bez vědomí toužící po oplatě,

cigarety v ruce se slovy na oprátce,

tak hoří sladká nostalgie.

 

Bezvěrci na úpatí beznaděje,

tlachají o minulém život,

čas se táhne a táhne,

oprátka se utahuje.

 

Bezvěrci v mé duši,

tam kde byla naděje,

naivní poesie.

 

Bezvěrci bez touhy,

nemají už co říct,

kát či bát se

pozdě.

 

Bezvěrci v plném mlčení,

dívají se do ohně...

 

 

Filed under  //   moje poezie   poezie  

Message Last.fm: a taky čtu tvůj blog a tak, heč.

Re: [no subject]

 

On 16 Aug 2010, 14:17 EDDYcek666 wrote:
ahoj, kdopak ses? :)

17 Aug 2010, 10:31 gejsa_music wrote:

Bydlela jsem ve Varech a párkrát jsme se potkali, teď naposled před cca čtyřma měsíci ve Slashi. To je fuk, nikdy si mě nepamatuješ:).a taky čtu tvůj blog a tak, heč. jinak skvělej hudební vkus.-kvůli němu jsem si tě přidala do přátel-rozšiřování hudebních obzorů je potřeba. tak snad neva
Lucka

 

Někdy si ani nepamatuji kdo jsem, když se dnes dívám z okna opuštěného bytu, nevzpomínám si kdy naposledy, seděl jsem tu, a venku nepadal déšť...

A tak, heč.

Filed under  //   blogging   lidé  

Trocha příliš špatné poesie

kdo by chtěl napsat hit
ať prosím pochopí
že nesmí použít
do textu slovo pí
ča

--

von je taky život a život
někdy se jen louží plouží
a jindy si vejská,
přes obličej pleská

--

Sklo nadrcené holou rukou rána
krvácím z bosých slov
klopýtám Varama přes ostnatý drát větru

V hrdle mám rez
a rým na tvoje jméno

--

Zrazen, odsouzen, za mříže vsazen. Zenový mistr.

--

Velveti
ty jsou i pro děti

--

Na posteli leží,
spadne na zem, leží.

Filed under  //   A umění od slova měnit   moje poezie   poezie  

Kurva drát - ať už se zas něco děje

Mohl bych to napsat, všechno bych to mohl napsat, všechno za těch dvacet-dva let. Ne že bych nechtěl, nebo by v tom byl nějaký problém, nebo že bych snad někoho urazil. Jde o to, že v zápalu života jsem už opravdu zapomněl, kdo jsem, co jsem dělal a hlavně proč jsem to dělal. A taky, mohl bych se vymluvit na tu hlavu, na ten defekt co mám, nebo na vrozenou vadu očí. Na to mé krásné dětství: třeba... a dál bych psal o akcích za které bych měl možná i sedět; pakliže to bylo - vůbec tak jak to bylo. A taky o ženách, o tom jak jsem ve své pocta-tě sexuálně utlačován, tedy, vytlačován z pronajatého bytu: jenže za to si zas můžu sám! Nebo jak jsem sám sebe nedávno vyhodil. O dnech, tedy spíš nocích v autech po Praze. O mrtvé dívce v obýváku. No a tak... pořád je toho ale málo, a vzhledem k tomu, že už se vše napsalo, vše řeklo, tak jediné co mohu, je šokovat... mám pořád málo matroše na pořádný román sakra kurva drát ať už se zas něco děje... (čekám na novou práci: telefon co se nezvedá / nový byt - už jsem si rozvrhl kde co jakože bude / jo a taky v pátek ta fenomenální akce, zas budu číst na veřejnosti a bude se grilovat / a nikdo mi nijak nepíše a konkrétně dnes se mnou nechtěl skoro nikdo bavit / Ironie už taky nepíše / Jo prostě Lea je nuber one - jen si tak říkám, jak dlouho to bude tak úžasně šlapat: napořád není nikdy nic a přemýšlet nad tím je stejně blbost)

Shakespeare to věděl!

Dodrž slovosled!

Láska, moc, šílenství, smrt.

Jde jen o hru slov. 

Filed under  //   L   o omně   Soukromý bar  

Ano, i já podivný jsem normální

Když většinu svého času trávit s někým, kdo má neuvěřitelný životní nadhled, když většinu svého času trávíte s někým inteligentním, ovlivní vás to!

A pak se prostě logicky bavíte, bavíte psychicky zoufalými lidmi. Lidé co hledají konflikt, lidé co se přesvědčují o tom, že jsou jiní, že jsou nenormální, kážou dobro a jejich minulost je stejně prohnila jako jejich současné jednání. A zpětně, a to je důležité, si uvědomujete vlastní hloupost, že jste ty, co si na nic nehrají, a co jednali férově, odsoudili...

Ano, i já podivný jsem normální, jsem normální protože si uvědomuji svoji odlišnost, svoji nenormálnost, jsem totiž uvědomělí, jsem tedy normální.

Blázen a zvláštní je pouze ten, co si neuvědomuje, že se chová jinak, než ostatní... 

 

Filed under  //   lidé   o mně   Soukromý bar  

Co jsou zač Reálie soudobého žití?

Co jsou zač Reálie soudobého žití? Skupina nezávislých umělců domnívajících se, že halasným povýšením své sociální a intelektuální ideologie získají obdiv ostatních (nenávist měšťáka je samozřejmě kompliment) a pozvednou tak lidskou kulturu a bytí na samý vrchol.

Tvrdé jádro se skládá z nadaných mladých básníků, kteří jsou však rozmanitě umělecky nadaní i v malbě obrazů, hudbě či divadle. Datum zrození této umělecké skupiny je však neznámé, kdesi se vypraví, že je v tom sama magie.

A Reálie soudobého žití běží dál, jako ve zpomaleném záběru Wese Andersona, vstříc dalším famosním dnům, zážitkům, k dalšímu soudobému žití. Protože žijí, aby mohli vyprávět. Nechť žijí Reálie soudobého žití.

Více již brzy...více tedy na oficiální funpage facebooku...

Filed under  //   moje poezie   poezie   Reálie soudobého žit